Quinta Encantada

Renó Quatro

Portugal

V Lednu si udelala vylet do Porta Erika a privezla si tu nejhorsi chripku v zivote. Pak jsem si zajel do Porto ja a privezl jedno Quatro. Tradicni to povoz mistnich farmaru. Je jenom o ctyri roky mladsi nez ja, ale 300km dlouha cesta z Porta probehla bez problemu, dal jsem si par off-road segmentu, na svacinu a na vyhlidku (tam bych Volvo nedostal) a po pouhych 6 hodinach cesty byl dome. Bez dalnic to tady vsechno trva, silnice se krouti. Udoli na rece Douro jsou proklate hluboky, ale ty vinice krasny.

Mozna nebyl nejlepsi napad, kupovat auto kdyz prsi (nekde jsem tu radu kdysi cetl), ale pocasi neporucis a do Porta je daleko. Par nedostatku se casem doladi, ale konecne mame poradny tereni vuz na nase lesni cesty.

Leden je pryč

Portugal

Leden pryc a nepovedlo se mi sem nic napsat. Leden nejake leti. Coz je dobry, den se pomalu prodluzuje a my se tu neflakame. Domlatila jsem par prkynek a venkovni kuchyn je pripravana na leto. Taky mame novy ploty pro konicky (diky Frankovi za vrtak a Carlosovi za paradni udusavani), zapojeny dalsi krabicky u solarnich panelu, takze vim kolik nam to zere a jak to nabiji. Slunicko sviti, dny jsou delsi. Skoro to vypada ze jaro se blizi.

Do nového roku hlavně nohy v teple

Portugal

Nocni mraziky uz uderili a tak se musi vsichni tulit jak to jde. V kamnech hori, dneska jsme jeste napekli dalsi zasobu cukrovi z testa co se schovavalo v lednici a zitra posledni den v roce. Soused Tonda nam naplanoval dopoledni sbirani oliv, odpoledni honeni ovci a vecer party u Ronnie. Nudu tady nestihame. Zajimavý další rok pro všechny.

A tady je pár fotek ze vcerejsiho vyletu do spanelskych hor. Slunicko zapada brzo, stihli jsme jen 10km okruh, vystoupa na poradnou vyhlidku a tradicně zapojit zkratku divocinou. Uz se tam tesim znovu, aspon na nekolik dní, přidá se někdo? Teda spis tak nekdy v Dubnu.

Sklepáváni vánočních řízků, Guijo de Santa Bárbara

Vánoční ohýnek

Portugal

Přejeme hezké vánoce všem z Portugalska. U nás se včera půlnoci zapálil ohýnek na naměstí vedle kostela, hasiči zapojili hadice a celá vesnice koukala aby ježískovi bylo teplo.

My jsme to sledovali z balkonu ve třetím patře z bytu kamaradů. Občas se na balkoně nedalo vydržet, tak jsme se šli ochladit dovnitř. Taková normální vánoční zábava. Ve ctyří ráno jsme se vydali na cestu do postelí, oheň pořád vydatně hořel, i když 3 ze 4 hasičských vozů už odjeli domů. V ulicích jela zábava určitě ještě dlouho potom co jsme odešli.

Jsme na olivach

Portugal

Prestalo prset, vylezlo slunicko. Pomohli jsme sklidit olivy kamaradce Ronnie, pujcili jsme si plachtu pod strom a cisticku na olivy a klatime ty nase stromy. Po 3 dnech jich mame tak 200kg a uz se tesime co nam z toho v lisovne vymacknou. Jeste nam par stromu zbyva tak naplnime vsechny kybliky a pytle co mame (no uvidime jestli se to povede) a v pondeli mame v planu vyrazit do lisovny.

A prsi dest.

Portugal

Tak zitra ma na chvili vylezt slunicko. Uz bychom mohli tu vodu zacit vyvazet. Pry do Cech. Zase nevime co je normalni, loni slunicko a ani kapka. Letos prsi, prsi, leje a mrholi. Slunicko nikde. Potok uz zase tece, studny plny. Jeste, ze jsem koupil tu novou nabijecku, slunicko poradne nevylezlo aspon dva tydne, takze musim baterky obcas trochu nabijet z generatoru. Ale tak aspon roste trava, Antonio, kterymu zahadne shoreli vsechny zasoby sena, si rozhodne nestezuje. A zima ze pry neni, to je sotva 15 stupnu. Ja bych pritopil.

Cesar nam dneska privezl drevo, tak muzu pokracovat v projektech policky pod schodama, policky do kuchyne, policky pod bar, policka pod zadek (jo tomu se rika lavice). Kazdopadne me prekvapilo, jak velka hromada je 25m2. No aspon neco zbyde na dalsi napady. (na saunu to teda asi stacit nebude)

Rychlovylet pres kopec

Portugal

Chtel jsem Martina, naseho soukromyho truhlare, co se tu zastavil skoro na dva tydny, trochu vyvezt. Tady je par fotek z toho rychlo vyjezdu za mraky.

Pres hory po silnici - Serra da Estrela

Pro sedlo pres kopce

Portugal

Ukol znel jasne. Vyzdenout sedlo na kone. Tak jsem se to pokusil zkomplikovat jak to slo a povedlo se. Rano misto slunicka mraky. Podúkol nakoupit šrouby se nepovedl na prvni tri pokusy (ve Fundau zavreno na obed, v Covilhe nepouzitelny mestsky predrazeny superobchody). V horach mraky, ale jedem, vypadaly nizko a doufal jsem, ze se treba podari vyjet nad mraky no nebe. Na nejvyssi vyhlidce portugalska to nevyslo, vycurali jsme se s Martinem do snehu, nasli cestu mlhou k autu, neztratili ani jednoho psa a jeli dal. Az cestou na druhe strane se to nebe roztrhalo. Slunicko, nizko letici mraky, vizualni parada. V podhorske vesnicce jsme nasli pratelske zelezarstvi a nakoupili srouby za zlomek ceny co ve meste (tomuhle systemu porad nejak nerozumim).

Ve vesnicce Bobadela za horama, vsude sama rimska vykopavka, sedlo jsme dostali a tak se ptam navigace na cestu domu z tech vesnicek. Vzdusnou čarou 68km, rikam si dobry, naplanovana trasa 122km! O tri hodiny pozdeji jsme doma. Takhle ukroucenou silnici jsem jeste nevidel, nebo neridil, tak dlouho do tolika zatacek. A zadna jina moznost neni, vsechny ty silnice jsou kolem tech hor jak splaseny hadi.

Teepoo

Portugal

Dole v zahrade pristali mimozemstani. Uz jsme je byli parkrat navstivit. Muzem jenom po jednom, ale rozhodne to stoji za to.

Na venkov - Debre-Libanos - Portuguese Bridge

Etiopie

Za tyden v Etiopii se toho nedalo zase tolik stihnout, jeste navic kdyz jsme museli zarizovat novy bydleni a stehovani z provizorniho, pak skoro nefunkcni vodu, nefungujici elektriku, ucpany odpad a tak ruzne.

Stihli jsme jeden vylet dve hodiny za mesto na sever, dal nahorni plosinou v nadmorske vysce kolem 2500m nad morem. V obdobi destu je vsude zeleno, spousta osliku a krav na pastvinach, k tomu nejaky ty ovce a kozy. Vyrazili jsme do Debre Libanos, kostel a klaster, poutni misto mnoha krestanu nas nezaujalo tolik jak doufal nas ridic, spis nas zajimaly opice, ktere zijou jenom na par mistech Etiopie (gelada baboon - pavián dželada) a vyhled do hlubokeho udoli jednoho z pritoku Modreho Nilu. Vyhlidka byla hned u turisticke atrakce ktere rikaji portugalsku most, ale jeho historie je trochu nejista a jestli ma neco spolecneho s portugalskem taky. Ale ta padajici voda vsude, to stalo za to, ta mlha a mraky, to uz bylo horsi. Protejsi svahy se ukazali jen obcas a na chvilku.

Z venkova - cestou na Portugalsky most

Kočky

Garfield je skutecnej. Jsem teda nidky driv kocky nemel, tak jsem netusil, ze jsou po jidle snad jeste šílenější než psi. To co predvadej, pri rozdavani jidla, to je jak krmeni divokych tigru. Skacou, litaj kolem, mnoukaj, spis u toho rvou, stavej se na zadni a mocně po me mavaj packama at uz jim to dam. Nestiham. Je to zabava je pozorovat, jak se rvou, honej a lovi mouchy na okne. Akorat je mi lito tech Kudlanek na kterych si dost casto pochutnavaj. Zase je po problemech s hlodavcema, mysi bobky jsou pryc.

Pod střechou

Tak jsme vcera dodělali strechu na verandě. Tonda mi pomohl dostat na strechu poslednich sedm plechu, kupodivu me ty moje novy tramky i udrzi a ja to tam poctive prisrouboval. Kdyz mi na konci srouby zacaly dochazet, ze pry bych jich tam ani tolik davat nemusel. Ale kdyz ted slysim ten vitr foukat, tak doufam, ze nic neuleti. Jeste dodelat posledni okap a uz se tesime na dalsi dest. Konecne nebude kolem placat ta hadrova strecha. Sice to bylo trosku jak plachta na lodi, ale s prvni dirou a povolujicimy svy, to nevypadalo, ze by vydrzela dalsi zimu. Kdo prijede v lete, muze si vybrat v ktery casti terasy se ubytuje, jeste to bude chtit nejaky ten povalovaci nabytek. Zatim je tam jen Rafaely psi gauc, ale tam uz nechteji spat ani kocky.

Taky jsme vcera poprve zatopili, na horach v noci trochu nasnezilo a vitr je neprijemne studeny. Vypada to, ze jsme se s posunem casu, presunuli do uplne jinyho podnebnyho pasu.

Chrám cisaře Menelika

Etiopie

hora Entoto, Addis Ababa

Vysoko nad mestem, skoro 3000 metru nad morem, kdyz dole jeste zadne mesto nebylo, cisar Menelik postavil svuj luxusni palac a zalozil Addis Ababu. Tehdy jeste nevladnul Etiopii, ale byl císařem Habeše. A to docela osviceným vladcem, s nim prijel prvni vlak, zavedl telefon, zalozil postu a k tomu to hlavni mesto.

Jeho puvodní palac na kopci je porad velkou turistickou atrakci, ale pomalu se rozpada, i kdyz pry tu proutenou strechu cas od casu vymení. Mnohem vic mistnich poutniku na kopec pritahuje kostel, prvni postavený v Etiopii.

Cestou dolu jsou krasne vyhlidky na mesto, kdyby nebylo odbobí deštů a mlzneho oparu. Mozna to byl spis smog, ale nekdy je pry videt dolu pekne. Z tech eukalyptovych lesu, ktere se rozprostiraji vsude kolem, po kopcich kam odo dohledne. Puvodni lesni porost nestihal a tak jako se z autralie exportovali eukalyptove lesy do Portugalska a Californie, skoncili i v Etiopii. Tady to ale aspon vypada, ze rychle rostouci drevo pomaha lidem s topenim a stavebnim materialem.

Mount Entoto - እንጦጦ

Fiky jedou

Portugal

Loni nam dva zasazeny fiky skoro zmrzli, jeden se vzpamatoval. Pro jistotu jsme zasadili asi dalsich 6 a ty zatim jedou. Tak jim drzime palce, at jim to do jara vydrzi. Susenych fiků není nikdy dost.

Zelena se vraci

Portugal

Loni nespadla skoro ani kapka, letos prubezne aspon trochu prsi a pres den je teplo, ale ne uz vedro. To se prirode libi, obycejne duby se sice tvari podzimne, pomalu zloutnou a opadavaji, ale trava vyrazila jak na jare. Vsude se to zacina pomalu zase zelenat.

Portugalci zacinaji druhou zahradni sezonu, bude vic zeli, salatu a fazoli. My pokracujeme v projektu strecha na terase a pomalu uz to bude chtit konecne vycistit ten komin a nadelat nejaky to drevo. Zima se blizi. Dodger hrozne prdi. Konec zprav.

Addis Ababa

Etiopie

Moje prvni setkani s Afrikou. Velky kontrasty, zelene parky, zapraseny ulice, mezi bloky betonovych ulic slumy z vlniteho plechu, spousta rozestavenych mrakodrapu, na kterych maka cinska pracovni sila z dovozu. Smrad z vyfuku aut, dodavek a nakladaku, u kterych tusim prumerny vek tak 30 let a ta vune cerstve prazene kavy na kazdem kroku. Spousta starych domu, ktere se pomalu rozpadaji a novych panelaku, ktere nikdo nechce dostavet.

Poprve se nekde citim jak pest na oko, jeden beloch mezi mistnimy, na ulicich moc turistu nepotkavam. Kapsari si me vyhlidli jen jednou, nebylo jim vic nez trinact, jeden me postuchoval z jedny strany a druhy mi zatim probiral kapsy zleva. Nez mi to po par vterinach doslo a odehnal jsem je, prisel jsem jen o mapu mesta, jinak jsem byl podle prirucek navstevnika pripraven a vsechno nechal doma, nebo v kapse se zipem. Ono se to tak trochu vi, ze se to stava a je to tak trochu jistota, coz neni uplne prijemny. Je to skoda, protoze vetsina lidi co jsem potkal a dali se semnou do reci, byli tak mily a nic po me nechteli. Jenom ta tradicni starost jestli se mi u nich libi a jestli uz jsem vsechno videl. Nebo treba kudy se dostanu do kavarny na strese hotelu nad ulicemi stare ctvrti Piazza. S vyhledem na namesti cisare Menelika, ktere je pry stredem Etiopie.

Zasel jsem se kouknut do narodniho muzea, ve sklepe tam maji ve vitrine slavnou Lucy. Je tam dole tech kosti hodne, casti z ruznych zvirat, at uz soucasnych nebo davno vyhynulych, pekne srovnani toho jak se postupne vyvejeli ruzne casti a prizpusobovali podminkam, jako celisti, panve, patere. A zrovna kdyz jsem se otacel nad tu sestavenou kostru Lucy, vypnula se elektrika v cele ctrvti a ve sklepe byla pekna tma. Nekdo cekal po tme, nekdo si rozsviti baterky na mobilech, pripadal jsem si trosku jak archeolog v jeskyni, dobrodrustvi. Za chvili byl z venku slyset startujici agregat. Svetla se rozsvitila, agregat zdechnul a zase tma. Na podruhe uz to vyslo. 

Addis Ababa - አዲስ አበባ

Pod střechou

Portugal

V pondělí ráno jsem si myslel, ze přšet nebude, sundali jsme hadrovou strechu z terasy a vecer koukam na pocasi, ze v noci ze stredy na ctrvtek je planovana chcanda. Kde se vzala nevim, ale dest po dvou mesicich, byl najednou v planu za dva dny a strecha ne terase dole. Jako v planu jsme to meli uz par mesicu, ale cekali jsme az se ochladi.

Tak jsme na tu strechu meli dva dny. Srovnat predni tram do roviny, aby voda v okapu tekla kam ma, kazdej ten sloupek byl jinak dlouhy. Ono je tady tak nejak vsechno jinak dlouhy a nejdele vetsinou trva vymyslet co s tim. Pridat sedm novych trámů. To jsem stihnul prvni den a jeste si pripravit zacatek lati. Tech tam prislo nabit skoro 60m, to jsem zacal ve stredu dopoledne, kdyz jsem byl v půlce, přijel pomoct kamarad Tobi a privezl jeste dva pomocniky, tak nam to slo hned rychleji. Za chvili byly latě nabity a hurá na plech. Oběd jsme pro jistotu preskocili a pokracovali v buseni hrebiku kladivem. V sest museli kamaradi zmizet na svuj dalsi program, ale mezitim nastesti dorazil soused Tonda, nahazel zbytek plechu na strechu a hned vedel co delat. Podpiral tramy aby strecha nepruzila a ja pokracoval v bouchani hrebiku. Tak zase mame o 50m ctverecnich vic plochy na sbirani destovky a poradny stin na terase. Posledni hrebik jsem tam dobil se zapadem slunce a rano neprisla zadna prutrz, ale celodenni mrholeni. I tak jsme byli radi, ze je hotovo. Vcera jsem dodelal okap, dneska jsme presunuli nadrze a zitra snad poradne zaprsi.

Podzim přichází pomalu

Portugal

Září je pryč, pozvolna se ochlazuje, tak že už nemusím povinně po práci na koupačku. Bude mi to chybět, zvlášť když jsme objevili rybník poblíž, kde jsem za dvacet minut. Sice to chce na konci k přehradě lano, protože ta poslední stráň je dost prudká, ale za odměnu parádní čistá voda a nikde nikdo. Naposledy jsem tam teda potkal stádo ovcí a nakonec si přišel pokecat pasák.

Každopádně jsme se přehoupli do tý části roku, kdy je přes den sice vedro, pořád kolem 30, ale den se zkrátil natolik, že už necháváme otevřený dveře dokořán celý den, abychom si to teplo nachytali na noc. Noc je studená a už podezřelé dlouhá. Mouchy padají podchlazením. Kdo neví, tak uprostřed léta se podle místních zvyklostí po ránu všechno zabední, vedro se drží venku a zima uvnitř. A v noci se větrá co to jde.

Sluníčko suší

Portugal

Začalo to tim, že jsme dostali sazenice rajčat. Rajčata nejsou dobry k jidlu, k přímý spotřebě to mým chuťovým buňkám prostě nejde. Jako už tradičně, aspoň to jednou za rok zkusim, ale naději jim nedavam. Sušený rajcata, to je jiná.

Tak jsem postavil sušičku. Teplomer jsem vyndal z trouby, kde ted stejne netopime. Jeste, ze jsem tam nestrcil rtutovy, ten je jenom do 50. Zatim se drzime, neco malo nad 60C. To by snad melo byt na suseni ovoce akorat.

Zahradka je momentalne plna zeleniny, rajcata zatim jen pomalu zloutnou. Tak zaciname bananem.  Banan je kazdopadne uspech. Na platky to chce dva dny suseni, do uplny krupavosti a pak zahadne rychle zmizi. Musime nakoupit vic bananu, nutne potrebuju zasobu na dlouhy zimni vecery.

Susime

Technicka - cerpame vodu slunickem

Portugal

Mame tu takovy technicky problem, obecne vsichni co bydlime bez pripojeni na elektrickou sit a zijeme jen ze solarnich panelu. Kdyz mame ty dny plne slunicka, baterky jsou naplno nabite uz treba v 11 dopoledne a potom jsou solarni panely pripraveny podavat slusny vykony, aniz by se zatezovaly a opotrebovavaly baterky. Baterky jsou nejdrazsi cast systemu a tak je dobre se o ne poradne starat.

Kdyz jsou baterky nabity, neni problem energii primo z panelu vyuzit treba na cerpani vody ze studny do nadrzi k baraku, do zahrady, nebo v klidu frci bruska na drevo. Problem je, kdyz prijde mrak, zatahne se, tak tyhle zarizeni s vetsi spotrebou hned zacnou vysavat baterky a ty dlouho nevydrzi....

Salat

Portugal

Trosku nam odstartoval salat. Ze nekdy muze salat dorust do takovych rozmeru, to nam nikdo nerekl. Jako dobry, ale na zahonku, to zacina vypadat jak v lese. Trochu to nestihame konzumovat, v zavesu zacinaji utocit cukety.