Trocha poezie - A little bit of poetry - fundekave.net

Trocha poezie - A little bit of poetry

kostka
kostka 25.06.2018 21:29:25
to by me zajimalo, ze kdy to bylo, kdyz jsem se pred 11 lety loucil s klubem :)
kostka
21.01.2007 13:48:56
absolutni pravda je zaroven absolutni lzi .. je to misto, ve kterem zacina i konci superkruh .... superkruh je vsude kolem nas, v nas i s nami ... budme s nim :)
(( superkruh ))
/sbohem klubiku ... :)
krecek
krecek 22.06.2018 21:15:39
tohle si rozhodně pamatuji a myslím si stále, že to funguje :-)
kostka
kostka 21.06.2018 07:12:15
pamatujete na superkruh? :)
kostka
kostka 01.06.2018 09:26:53
kostka
kostka 06.04.2018 16:16:15
Včera v noci v podroušeném stavu
Básnické střevo mi omotalo hlavu,
"Honem to napiš" nápad na mysl mi vlez
A proto těmi skvosty mohu oblažit vás dnes
(tohle je opravdu dnešní z patra teď, dole zápis ze včerejška)
Přijela tramvaj nízka jako moje pudy
Vždycky si řeknu proč a nevím kam a kudy
Vždy podlehnu touze
Užívat noc dlouze
Kostlivec prostý masa
Neví co je národ, rasa
Neví, vůči čemu se vymezit
Mít jak, neví ani kvůli čemu žít
Naštěstí nemusí a tak si užívá
Má se ale ta duše, tělem neživá
Jak si tak bezstarostně skotačí
A bývali jsme snad jinačí?
Kdy prosmáli jsme se ku pláči
A přátelství jsme pili krajáči
V krajinách lesů, struh a luk
V místech, kde hnízdí hejna sluk
kostka
kostka 20.08.2016 15:44:20
ten posledni ostavec je super ... a ostatni basnicky pro pripomenuti a pousmani taku :)
Říjnová revoluce
Jan Noha
Rodiče moji neměli kde bydlet.
Boháči měli paláce.
My vsak uz nikdy nepoznáme,
co je to býti bez práce!
V palácích jsou dnes ozdravovny,
pracovny nasich závodů.
Zítra pro chleba si půjdem
tak jako dneska pro vodu!
Kdo tohle vsechno způsobil,
kdo podal chudým ruce?
Dělníci spolu s rolníky,
říjnová revoluce.
http://www.scritub.com/limba/ceha-slovaca/Budovatelsk-bsn64498.php
kostka
kostka 30.05.2015 22:56:50
dneska jsem narazil na tenhle text, tak si ho tu odlozim ... nemuzu si pomoct, ale ma to fakt silu

Křič o svobodě a o rovnosti lidu,
boj za pravdu vždy na paměti měj,
proklínej stokrát despotu a bídu
a odvahu, tu lidskou odvahu, dál v lidech probouzej!

Křič slovem, perem, křič i svými činy,
ať do všech stran je slyšet tvůj křik,
i když ti budou páni prsty bělostnými,
budou hrozit, budou hrozit, že jsi fanatik.

Nechť ve tvém křiku špetka strachu není,
nechť valí se jak láva do ulic,
a jestliže snad, snad skončíš ve vězení,
ke mřížím přilni, ke mřížím přilni a křič ještě víc!

Kdyby snad jednou, v strašlivém okamžení,
stiskli ti hrdlo tam v chládku žaláře,
učinili konec, konec tvému bdění,
aspoň jim mlčky, aspoň jim mlčky, naplij do tváře!

Časy se mění, prapory blednou,
slova se jeví jak černobílý film,
svoboda, rovnost, svou silou věčnou,
stále kříčí, stále křičí, tyrane zhyň!

(Voice of AnarchoPacifism ~ Křič)
ruscha
ruscha 07.02.2015 20:18:46
dobre!
kostka
kostka 07.02.2015 01:58:49
ja snad dneska nepujdu spat ... zkusim neco z patra, treba kdyz to pustim ven, tak to pusti me :)

dneska jsem si zasurfoval
na tý vlně vzpomínek
snad ta vlna neuhasí
současnosti plamínek

stará škola nenaučí
žádný nový kousky
kostka tu lkal nad životem
kaučuk tu pek' housky

doba hlásá - hleďme vpřed
nejdál tady, nejdřív teď

já však moc rád koukám zpátky
mý tempo mi nevadí
vzpomínky, se slovy hrátky
na duši mě pohladí

obrázky těch mladých tváří
co jsme byli kdysi my
nezakryjí nikdy vrásky
nespletou mě šediny

film sci-fi mi ukazuje
z budoucnosti přišlé já
mně odjinud vítr duje
tam se floutek usmívá

dneska mám pocit
že našel jsem kouzlo
které mi někam zapadlo
ze sna jsem procit
do žeber mě dloublo
žhavé, co roky vychladlo

psal bych dál rád
však chce se mi spát
čtenáři snad chvilku počkají
však radu vám dám
tu snad ještě mám
piště a sněte si potají
kostka
kostka 07.02.2015 01:14:49
tak nez pujdu spat prepisu jednu takovou nahodne impulsivne rymovanou, bavi me to doted ... odhaduju to tak na prelom let 06 a 07, ale data jsem si k tomu nikdy moc nepsal
KAPUCI STAŽENOU PŘES HLAVU, UŽ ŽÁDNOU ZÁBAVU DNESKA NEČEKÁM, POKLEKÁM, NELIBĚ, JISTĚ NE K MODLITBĚ, VÁŽU SI TKANIČKU A NA LAVIČKU USEDÁM, NIKOHO NESNESU, CHCI BÝT SÁM, BLOK VYTÁHNU NĚCO NAŠKRÁBÁM, NAČMÁRÁM, NEVÍM SÁM, OČI OBRAZ ROZOSTŘÍ, SNAŽÍM SE SOUSTŘEDIT, RAZ, DVA, TŘI, RTY SE NEHLUČNĚ HÝBAJÍ, OBČAS SE UŠKLÍBNOU, SPÍŠ POTAJÍ, ASI TOMU, JAK SE MI SLOVA MOTAJÍ, PĚSTI SE SVÍRAJÍ, V RUCE LÁME SE TUŽKA, NEVADÍ, STEJNĚ JE TO NESMYSLŮ SNŮŠKA, SVĚT SE MĚNÍ, ZUBY CENÍ A JÁ SMĚJU TÉ ZRŮDĚ, TEĎ UŽ NAHLAS, VIDÍM RUDĚ, RUDÁ, RUDÁ, RUDÁ, UŽ I ZE MĚ JE ZRŮDA, BERU DO RUKOU KAMENÍ, ŘEV, RÁNA, OKEN ŘINČENÍ, MÁCHÁM PĚSTMI KOLEM SEBE, NADÁVÁM, ŠPULÍM ZADEK NA NEBE, MOČÍM NA VAŠE HODNOTY, NAJEDNOU OBRAZ - JSI TO TY! VE SKLE, JEŽ OBRAZ KRYJE, VIDÍM I SEBE, TO DO OČÍ BIJE, ŠPINAVÝ, ROZERVANÝ, VŠUDE DROBNÉ RÁNY, PŘIDÁM HNED DALŠÍ, KDYŽ DO SKLA PRAŠTÍM, Z RUKY KREV MI TEČE, NYNÍ UŽ V KLEČE, KOUKÁM, TIŠE SI BROUKÁM, OČI ZAVÍRÁM, ANI NEVNÍMÁM, PSA, CO KREV MI Z RUKY LÍŽE, PROČ JSEM SKLO ROZBIL? CHTĚL JSEM TI BÝT BLÍŽE? TO SE MI NEZDÁ. CHTĚL JSEM SI JEN VYBÍT VZTEK? NEVÍM, NEJDE MI ZASTAVIT BREK, VŠECHNO JE CHLADNÉ, STUDENÉ, CHTĚL JSEM BÝT SÁM, ALE TEĎ UŽ NE, ZAČÍNÁ PRŠET, KREV PŘESTALA CRČET, PES NĚKAM UTEK, NA MĚ PAD SMUTEK A JÁ HLEDÁM SKUTEK, KTERÝ MĚ VYLÉČÍ, ŽIVOT NENÍ VŽDYCKY NEJLEHČÍ ...
kostka
kostka 07.02.2015 00:54:03
a to jeste mozna nevite, ze tehle veci mam taky hromadu ... je to asi jako s fotkama
kostka
kostka 07.02.2015 00:51:01
stava se vam, ze nekdy tise zasnete nas svym minulym ja? ja prave ted ...
SLZA SE LÍNĚ ODLEPILA Z ŘAS JEJÍCH NÁDHERNÝCH OČÍ A RYCHLE PADALA PROSTOREM. JEŠTĚ SE STIHLA PRUDCE NADECHNOUT NEŽ DOPADLA NA JEHO ČEPEL. REALITA SE ROZDĚLILA. PLANOUCÍ PŮLMĚSÍC PADAL DO NEKONEČNÉ BEZHVĚZDNÉ NOCI. MRZNOUCÍ PŮLSLUNCE V OBLAKU MODRÉ JISKŘÍCÍ ZÁŘE LETĚLO VSTŘÍC HASNOUCÍMU PEKLU ČERVÁNKŮ. BARVY SE ZTRATILY. STÁLI TAM JEN ONI DVA. ČERNÁ A BÍLÝ. PODÍVALI SE NA SEBE A NAVZÁJEM SE TOPILI VE SVÝCH POHLEDECH. JEJICH STÍNY TO UŽ NEMOHLI VYDRŽET A UTEKLI DO HUSTÉHO LESA JEJICH PŘEDSTAV, KTERÝ SE ROZPROSTÍRAL VŠUDE KOLEM NICH. JEJICH POHLED SE ZAČAL ZHMOTŇOVAT DO PAPRSKU ZÁŘÍCÍ ENERGIE. OBA SE ZAČALI CHVĚT. ON UPUSTIL DÝKU, KTEROU AŽ DO TEĎ SKŘEČOVITĚ SVÍRAL. JEŠTĚ SE STIHNUL PRUDCE NADECHNOUT NEŽ SE DÝKA ZAPÍCHLA DO ZEMĚ. REALITA SE PROPADLA. VŠE KOLEM ZAČALO V OBROVSKÉM VÍRU MIZET V DÍŘE PO DÝCE. AŽ NAKONEC VŠECHNO VSÁLA. NAJEDNOU BYLI NA DRUHÉ STRANĚ. NEBYL ON, NEBYLA ONA, NEBYL LES. VŠE SPLYNULO DO KOULE ČIRÉ ENERGIE. BYLI SLZOU V OKU KRÁSNÉ DÍVKY. A SLZA SE LÍNĚ ODLEPILA ...

http://odnikudnikam.blogspot.cz/
kostka
kostka 18.11.2014 10:38:18
Básníci starověku oživovali všechny hmotné věci bohy nebo duchy, dávali jim jména a krášlili je vlastnostmi lesů, řek, hor, jezer, měst, národů, a všeho, co jejich dychtivé a nesčetné smysly dokázaly vnímat. Obzvláštní pozornost věnovali duchům měst a zemi a jim tato místa jakožto duchovním božstvům svěřovali do péče, později se však vyvinul systém, který byl zneužit k zotročení nevzdělaných a duchovní božstva v něm byla abstrahována a oddělena od předmětů: tak vzniklo kněžství a způsoby uctívání božstev byly převzaty z básnických příběhů. Nakonec prohlásili, že takovéto věci pocházejí přímo od boha. Tak lidé zapomněli, že všechna božstva sídlí v lidském srdci.
~ William Blake
kostka
kostka 10.11.2014 13:23:54
kasparek je nejlepsi, ze ozivil tenhle klub! ... budu si sem odkladat naky versovany myslenkovy pochody z ruznych dob driv, nez vsechny ty cancoury papiru a bloky postracim :) ... kdyz se pripojite, budu rad
rdg
rdg 24.07.2008 12:13:50
:)

Hedwa
Hedwa 24.06.2008 18:14:11
Zubr
Proletěl mi zubr zdí,
myslel, že to ubrzdí.

Boženka
Seznámil jsem se s Boženkou
dodnes to platím složenkou.

Choceň
Projížděl jsem včera Chocní,
venku hustě lilo,
mávali mi malomocní
vším tím co jim zbylo.

kostka
kostka 08.06.2008 11:46:41



kostka
kostka 21.02.2008 16:15:43
sice ne vlastni, ale dobry - Psi vojaci, album Nechod sama do tmy

Žiju

Jsem tady, nevím jak dlouho
musím umřít, nevím kdy
putuji a nevím kam –
při tom všem je mi docela dobře,
i když sám nevím proč.

Den vychvaluj až navečer,
ženu až bude po smrti,
meč po bitvě,
led až když po něm přejdeš řeku,
svět nevychvaluj dřív, než vystřízlivíš.

Hřeb drží podkovu
a bez podkovy se neobejde kůň,
bez koně muž,
bez muže hrad,
bez hradu zem.

Marty
Marty 07.01.2008 18:58:11
Dopijem a půjde...
Krutá,tvrdá slova,
člověk by si raděj
nalít dal znova.

paflik
paflik 20.12.2007 23:57:10
thom: velice pekne:)

Thomasik
Thomasik 19.12.2007 23:13:36
Do hlavy se vtírá myšlenka smrti ?
Co bude až nebude ?
Žil jsem jak žít jsem měl ?
Na co vše jsem zapomněl ?
Budu popelem nebo snad hnijícím organizmem v zemi?
Co děti, co svět, co vesmír?
V jakém roce, v kolik, kde si sraz dáme?
Tak mě napadá podle čeho se poznáme?
Já budu ve svátečním, ona v černém šatu, s úsměvem ve tváři?
Vezme mě za ruku, pak půjdem k oltáři.
Co bude?.........................